48 letý pacient byl se svou manželkou na večeři v místní restauraci, kde si dal hamburger. Po několika soustech začal cítit silný tlak v hrdle, nedokázal polknout, začal významně slinit, v průběhu několika minut se vyvinula silná bolest na hrudi a chtělo se mu zvracet. Pokusil se napít, ale většinu množství vody nebyl schopen polknout. Z obav z možného infarktu myokardu obsluha restaurace zavolala zdravotnickou záchrannou službu.
Ta po příjezdu RZP a lékaře natočila standardní 12 svodové EKG, které bylo bez zjevných patologií, je pouze přítomna sinusová tachykardie s frekvencí 115/min. Ostatní vitální funkce jsou v normě, objektivně na pacientovi není nic shledáno, vizuální vyšetření dutiny je taktéž bez nálezu kromě zvýšené salivace. Z osobní anamnézy arteriální hypertenze, nikotinismus, GERD. Manželka neustále opakuje, že mu vždy říkala, “ať tolik nehltá“. Lékař na místě pojal podezření spíše na možnou obstrukci jícnu. Byly provedeny pokusy o vyvolání zvracení – stimulace patrových oblouků a následná aktivace reflexu zvracení, to bylo neúspěšné. Proto byl pacientovi zajištěn IV vstup, podán metamizol do 100 ml FR a pacient byl transportován na spádovou interní ambulanci.
Na interní ambulanci je pacient beze změny, vitální funkce taktéž, pacient udává mírné snížení bolesti po podané infuzi. Sloužící lékař indikoval standardní krevní náběry vč. kardiomarkerů, znovu natočení 12 svodového EKG (v normě, sinusová tachykardie) a pacient byl poslán na RTG S+P hrudníku. Rentgenové vyšetření prokázalo sousto zablokované v horní třetině jícnu. Byl přizván gastroenterolog, který indikuje IV podání 0,5 mg glukagonu ke snížení tonu a motility hladké svaloviny a taktéž 20 mg IV butylskopolaminu (Buscopan).
Následně je pacient transportován na endoskopickou ambulanci, kde je provedena endoskopie s vyjmutím sousta masa z hamburgeru pomocí košíčku. Pacient udává subjektivní okamžitou úlevu. Poté je endoskopicky vyšetřen jícen, kde byl prokázán Zenkerův divertikl poměrně velkého rozsahu, následuje naplánování operační resekce v druhé době.
Steak house syndrom je obvykle stav s velmi akutním, někdy až dramatickým průběhem. Dochází při něm k zablokování jícnu špatně rozkousaného sousta – typicky masa, proto steak house syndrome. Pacienti nejsou schopni polykat sliny, stěžují si na nauseu, významnou bolest na hrudi, tendenci ke zvracení, ovšem bez úspěchu.
Zlatým standardem diagnostiky je rentgenové vyšetření a následně, dle nálezu, endoskopické.
Stavy predisponující k zachycení sousta v jícnu jsou jizevnaté striktury, membrány a Zenkerovy divertikly. Podobné patologické změny v jícnu běžně můžeme najít u diagnóz jako je eozinofilní či lymfocytární ezofagitida, divertikl nebo v krajním případě i maligní proces.
Léčba spočívá v evakuaci sousta z jícnu – buď skrze endoskopický košíček zpět do dutiny ústní nebo manuálním protlačením sousta do žaludku. Rizikem druhého postupu je ovšem traumatizace mukózy jícnu, který může být již sám o sobě patologicky změněn a být tak křehký. Před provedení endoskopie je vhodné podat pacientovi dostatečnou analgézii, jedná se o velmi bolestivý stav. S výhodou mohou být použity léky snižující tonus gastrointestinálního traktu – deriváty skopolaminu, glukagon.
Zdroje
Glucagon Is a Safe and Inexpensive Initial Strategy in Esophageal Food Bolus Impaction
https://radiopaedia.org/articles/oesophageal-food-impaction
Bolest na hrudi (Karel Lukáš et al., Grada)