Stanovení akutní ischemie v terénu stimulovaného rytmu (samozřejmě ventrikulárního) nebo při blokádě levého raménka Tawarova (LBBB) může činit obtíže. Její význam narůstá zejména u transmurální ischemie, kdy nelze při výše uvedených stavech diferencovat Paardeho ST elevace.
Pro tento případ existují všem známá Sgarbossa kritéria nebo jednodušší (a dokonce více senzitivní) Smithova modifikovaná Sgarbossa kritéria. To ale nebude součástí dnešního sdělení, neboť se budu věnovat dvěma EKG známkám, které jsou naprosto triviální, ale mohou klinickou úvahu nasměrovat tou správnou cestou – Chapmanovo a Cabrerovo znamení.
Začněme Cabrerovo znamením. Své využití má v diagnostice akutního infarktu myokardu u LBBB a u stimulovaného rytmu, bylo poprvé popsáno v roce 1953 Cabrerou a Friedlandem.1 Jeho definice je prostá – viditelný zářez (notch) v délce trvání alespoň 0.04 sekundy v ascendentní části kmitu S ve svodech V3 nebo V4 (nebo obou).
Zde ještě detailní záběr na zářez v ascendentní části kmitu S:
Senzitivita Cabrerovo znamení pro AIM přední a spodní stěny se uvádí 91.1%, specificita je bohužel nižší, činí asi 50%.2
Chapmanovo znamení je také velmi jednoduché, jeho použití je možné opět v případě podezření na AIM u LBBB nebo u stimulovaného rytmu. Jedná se o zářez (notch) v ascendentní části kmitu R ve svodech I, aVL a V6. Délka trvání notche musí být nad 0.05 sekundy a výskyt i v pouze jednom ze tří uvedených svodů determinuje jeho pozitivitu.
Chapmanovo znamení vykazuje senzitivitu pro AIM spodní a přední stěny 86.6%, jeho specificita je však kolem 69%.2
Zajímavé je spojení obou těchto znamení – současný výskyt Chapmanova i Cabrerova znamení snižuje senzitivitu na 77.7%, ale naopak specificitu zvedá na 82.2%.2 Jen pro zajímavost Smithova modifikovaná Sgarbossa kritéria mají senzitivitu 80% a specificitu 99%.3,4
Vzhledem k tomu, že identifikace těchto znamení je opravdu velmi jednoduchá a zcela pochopitelně není vždy čas stanovovat Sgarbossa kritéria, tak i přes problematickou specificitu jsou významným pomocníkem do každodenní klinické praxe.
Zdroje