V květnu 2023 byla v časopise CHEST Journal vydána nová a dosti zajímavá studie porovnávající dvě větve pacientů s nemocniční náhlou zástavou oběhu (IHCA). Jedná se o poměrně dobře koncipovanou studii o které stojí za to se zmínit.
Použití lidokainu (v ČR je plnou náhradou trimekain – Mesocain) nebo amiodaronu při KPR u defibrilovatelných rytmů je dlouholetým problémem. Současné ERC resuscitační guidelines doporučují preferenčně amiodaron, v případě jeho nedostupnosti lze podat lidokain.1 Ovšem nejúčinnější terapeutickou intervencí je defibrilace a restituce možných reverzibilních příčin náhlé zástavy oběhu.1
Nesmíme opomenout fakt, že studie pochází z USA, kde tamní resuscitační guidelines vydané American Heart Association nepreferují ani jedno z antiarytmik a je tak pouze na lékaři, které zvolí.
Doporučení jsou extrapolována z dat získaných analýzou mimonemocničních náhlých zástav oběhu (OHCA), ale bohužel porovnání vlivu obou antiarytmik na kruciální outcome faktory chybějí.
To se autoři pokoušejí změnit, a tak došlo k porovnání amiodaronu a lidokainu u pacientů s IHCA u kterých byl diagnostikován defibrilovatelný rytmus (VF/pVT). Ve všech případech se jednalo o dospělé pacienty.
Jedná se o retrospektivní kohortovou studii sledující dospělé pacienty s IHCA, u kterých byl konstatován refrakterní stav defibrilovatelného rytmu. Byla prováděna mezi léty 2000 až 2014. Jako primární sledovaný outcome byl stanoven návrat spontánní cirkulace (ROSC), jako sekundární 24 hodinové přežití, přežití do propuštění (survival to discharge) a přívětivý neurologický outcome (CPC 1 a 2).
Celkem bylo zařazeno 14,630 pacientů s VF/pVT IHCA, 68.7% z nich dostalo amiodaron (10,058) a 31.3% lidokain (4,572).
Po provedení multivariantní logistické regrese a vyloučení možných bias bylo konstatováno, že lidokain je asociován s vyšší šancí na ROSC, lepším neurologickým outcome a zlepšením 24 hodinového přežití.
Lidokain tak v porovnání s amiodaronem je statisticky signifikantně významně asociován s vyšším šancí na ROSC, lepším 24 hodinovým přežitím, přežitím do propuštění a přívětivým neurologickým outcomem.
Bohužel se stále jedná o retrospektivní studii, bylo by zajímavé vidět data u prospektivních randomizovaných studií, kterých se jistě v budoucnu dočkáme. V tuto chvíli nelze samozřejmě uvažovat o změně resuscitačních guidelines, ale jedná se o velmi zajímavý výsledek u poměrně dobře vytvořené studie s dost vysokým statistickým vzorkem pacientů. Studie se zabývá pacienty s IHCA, a tak nelze přímo její výsledky přenést do prostřední přednemocniční neodkladné péče.
Co může stát za vyšší účinností lidokainu v porovnání s amiodaronem? Lze o tom jen spekulovat. Napadá mě snad jen patofyziologický podklad náhlé zástavy oběhu.
Lidokain je obecně vzato účinnější u komorových arytmií vyvolaných proběhlou nebo probíhající ischemií kardiomyocytů. V ischemické tkáni dochází často k rychlé depolarizaci mediované skrze sodíkové (Na+) kanály se vznikem aberantních rytmů a na ty antiarytmický mechanismus lidokainu míří.2 Jedná se opět jen o spekulaci, ale bylo by zajímavé zjistit, jaká příčina NZO byla později u pacientů stanovena.
Zdroje