Už samotný název scombroid implikuje o jaké živočišné čeledi se dnes budeme bavit. Scombroidae jsou totiž v českém překladu makrelovití, mezi tyto ryby patří především makrely, tuňák nebo sardinky. Zatím to vypadá, že jsem si spletl webové stránky, ale opak je pravdou.
Scombroid syndrom, laicky někdy označován jako otrava rybami, je relativně častou diagnózou vyskytující se po požití zejména tří výše uvedených ryb. Typicky se objevuje po požití ryb, které byly špatně skladovány, nedostatečně zpracovány nebo znovu ohřívány. Roční incidence je odhadována na 30-40 případů/milion, tj. v ČR se ročně tento syndrom vyskytne u zhruba 300-400 osob ročně, maximum výskytu je v létě.1
Samotným patofyziologickým podkladem je intoxikace histaminem. Ten se v rybě objeví poměrně zajímavým procesem. Ryby mají ve své kůži a trávicím traktu v hojném počtu aminokyselinu histidin. Ten se dekarboxylací mění na histamin, reakci akcelerují primárně střevní gram-negativní bakterie jako je Morganella morganii, Escherichia coli, Klebsiella spp. nebo Pseudomonas aeruginosa. Vlivem špatného skladování dojde k přerůstání bakterií a v konečném důsledku i nadprodukci histaminu. Důležité je zmínit, že histamin nikterak nemění chuť, vizuální stránku ani vůni jídla a zůstává přítomen i po uvaření nebo zmražení.2
Po požití excesivního množství histaminu dochází k jeho specifickým fyziologickým účinkům. Jedná se o velmi podobné, ne-li identické, projevy jako u imunopatologické reakce I. typu. Není divu, neboť u obou je podklad identický – zvýšený load histaminu v těle pacienta. Obrovským rozdílem zde je ale to, že histamin byl do těla exogenně dodán, u klasické IPR I. typu se endogenně vytváří (po vazbě via IgE na mastocyty, degranulace, atd.).
Jaké ty projevy tedy jsou? Nejčastěji můžeme pozorovat kopřivku, angioneurotický edém, palpitace, GIT obtíže, ale i bronchokonstrikci, akcentovanou hypotenzi a v krajním případě i šok. Poměrně specifickým projevem je tzv. flush – difuzní zarudnutí faciální krajiny a v oblasti břicha.2 Stav je obvykle poměrně benigní, ale prohloubená hypotenze a šok mohou vést k vážným následkům, nelze ani vyloučit kardiovaskulární projevy, např. Kounisův syndrom, o kterém na webu už článek je. Příznaky začínají obvykle do hodiny od příjmu potravy a bez terapie trvají až 36 hodin.2
Trošku patofyziologickým oříškem je ten fakt, že zvýšený load histaminu v těle pacienta vede k aktivaci komplementu, zvýšené syntéze atypických eikosanoidů a inhibici degradace bradykininu. Tato směs imunopatologické ´vyšší dívčí´ pak ještě přináší problém celkového inflamatorního stavu a rizika angioedému dýchacích cest vlivem zvýšených hladin bradykininu.3
Kdy mít ale podezření spíše na alergickou reakci, tj. IPR I. typu a kdy na scambroid syndrom? Alergická reakce se typicky vyskytuje pouze u jedné osoby, často s anamnézou předchozích atak. Scambroid syndrom lze očekávat u většího počtu osob, které danou rybu konzumovaly a anamnéza alergie bývá negativní. Samotná diagnóza ale zůstává klinickou, ač existuje možnost kvantifikace histaminu ve vzorku ´culprit´ ryby. Paraklinicky lze stanovit hladiny histaminémie v krvi pacienta nebo jeho močových metabolitů, zejména n-metylhistaminu.
Terapie je poměrně jednoduchá a prognóza výborná. Většina případů scombroid syndromu je tzv. self-limiting. V rámci terapie jsou doporučovány rychle účinkující H1 antihistaminika. Kortikosteroidy ani adrenalin nejsou doporučovány.4
Scambroid syndrom má jednu forenzní konotaci, a to nutnost povinného hlášení krajské hygienické stanici, která následně může provést šetření a identifikaci možné nežádoucí várky ryb, a to ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Velká část případů ovšem zůstává na vině samotných finálních konzumentů, kteří ryby špatně skladují.
Zdroje