Plicní embolie je akutním stavem, kdy dochází k obturaci plicních tepen trombem. Je řazena mezi tromboembolickou nemoc (TEN). Trombus typicky pochází z hlubokého žilního systému dolních končetin nebo pelvických plexů.
Rizikové faktory jsou široké, zejména protrombogenní stav (Leidenská mutace, mutace protrombinu, ..), dlouhodobá kortikoidní léčba, gravidita, HAK, nikotinismus, dehydratace, dlouhodobá imobilizace, stavy po operačních zákrocích zejména na dolní polovině těla, zaoceánské lety a další.
Mezi typické příznaky, kterými se nemocný prezentuje, patří dušnost, bolest na hrudi, kašel, cyanóza centrálního charakteru, synkopa, tachykardie nebo hypotenze. Pozornost musí vždy vzbudit současná bolest dolní končetiny, event. její otok a pozitivita Homansova a medioplantárního znamení.
EKG změny při plicní embolii jsou způsobeny především akutní dilatací pravé komory, její případnou ischémií a hyperaktivací sympatického autonomního nervového systému. A to:
- Inverze vln T v prekordiálních svodech (V1-4)
- Sinusová tachykardie
- iRBBB/RBBB
- Zvýrazněná vlna R ve V1 jako známka akutní dilatace pravé komory
- P pulmonale
- Deviace osy doprava – osa srdeční je tak vertikální
- Lze i pozorovat ST deprese nebo ST elevace – především ST elevace ve V1 a descendencí ST deprese ve V2
- S1Q3T3 EKG vzorec – hluboké S ve svodě I, kmit Q a negativní T vlna ve svodě III
- Přechodová zóna (PZ) ve V1-2
Jak lze vidět, EKG změny při plicní embolii jsou poměrně široké. S1Q3T3 pozitivita svědčí pro akutní cor pulmonale, čili akutní přetížení pravé komory. EKG nález u pacientů s plicní embolií bývá pozitivní v asi 12% případů.1 Zajímavým faktem je, že přítomnost RBBB u akutní plicní embolie je indikátorem vyšší mortality, také přítomnost negativní vln T prekordiálně svědčí pro vyšší risk stratifikaci PE.2
U pacienta s akutně vzniklou dušností a s rizikovými faktory PE by měly podobné EKG nálezy vždy vzbudit podezření na akutní plicní embolii! EKG, jak již bylo řečeno, nelze přímo využít k diagnostice PE (ač jisté skórovací systémy existují), ale minimálně jeho pozitivita v kombinaci s klinickými projevy by měla lékaře nasměrovat správným směrem.
Zdroje